Srp. 2014 7

Autor

Slovem Antonína Stříže

 

Narodil jsem se počátkem 50.let v Brně – Řečkovicích a již od narození jsem byl ovlivněn výtvarnou tvorbou v mé rodině, kterou umělecky zastupoval hlavně můj otec, který byl mistrem písmomalířem. Jako odborník vynikal také ve speciální umělecké technice fládrování, což je specifická malířská technika napodobování přírodní struktury dřeva.

Tato technika, nyní motivována ryze výtvarnými požadavky, byla původně určena k imitaci exotického dřeva a také já techniku fládrování používám ve svých obrazech, například v kombinaci s výtvarnou technikou štukolustro.

Rád vzpomínám na zahrádku našeho domku, kde jsem v hromadě písku začal vytvářet své vůbec první dětské obrazy. Později také na starém rýsovacím prkně, jsem metodou „Sand painting“, která je dnes velice oblíbená u animátorů, zkoušel na tenké vrstvě písku nekonečné možnosti této techniky.

 


 

Díky svému otci, který měl jako umělec a výtvarník doma v dílně ohromné množství pomůcek, od pigmentů až po nejrůznější barvy k vytváření polychromií, pozlacování a štafířství (ozdobnictví) jsem tak jako malířský elév už od dětství vstřebával malířské postupy, jako je vytváření a kombinace olejových barev pomocí pigmentů, rozmanité techniky a kouzla temperových barev, až po originální klížení malířských pláten a jejich napínání. Toto vše nejspíš předurčilo mou budoucnost..

Což však bylo pozoruhodné, můj otec sám nikdy neměl zájem vytvářet své vlastní obrazy. Když jsem se ho ptal, vždy se jen pousmál a řekl: „Na to jsou zde jiní, já rád pracuji s hmotou, kde se vše mění, přetváří a je ve stálém pohybu, tak jako já..“.. Měl opravdu, nějraději právě ono hledání nových výtvarných postupů a jeho zájem se soustředil výhradně touto cestou, nikoliv k veřejné tvorbě či potřebě něco uchovávat..

 

Při práci

 

Obrazy, které u nás tímto způsobem doma zůstaly, mě již koncem 60.let, kdy mi bylo něco kolem desíti let, vedly k tvoření vlastních pokusných prací na sololitové desky stylem „Hokus Pokus“. Ty jsem však záhy likvidoval, jelikož mi šlo pouze o poznávání možností obrazů a ne o předávání něčeho dále. Žádné se tak bohužel nedochovaly a později jsem toho také pochopitelně mnohokrát litoval..Tyto obrázky, ve kterých jsem již tehdy používal velmi mnoho různých materiálů jsem se také snažil oživit technikou malování fresek, ale zkoušel jsem to i eliminací barvy použitím vosku metodou zvanou enkaustika.

Do těchto děl jsem i odléval nejrůznější ornamenty a polychromie patinoval. V polovině 60.let mě ale začala zajímat hudba více než malba, a tak jsem odložil štětec a vyměnil ho za kytaru a bicí nástroje..To trvalo až do začátku 90.let, kdy jsem definitivně obnovil svou výtvarnou tvorbu, podlehl malířskému dílu a začal znovu s malováním obrazů, kterému se věnuji doposud.

Rok 1983 byl pro mne rokem, kdy jsem z politických důvodů emigroval do USA. Zde jsem však záhy zjistil, že bez dokonalé znalosti jazyka a znalosti místního prostředí mi pšenka příliš nepokvete. Začal jsem zde však, v tomto velkém světě ve stínu slavných uměleckých galerií, opět pomalu koketovat s uměním. Až do roku 1989 jsem zde pronikal do tajů současné světové tvorby, zavítal na rozmanité americké výstavy umění, čerpal odlišnost stylů a kultury a navštěvoval ateliéry místních umělců. V roce 1990 jsem začátkem roku získal americké občanství, takže jsem se poté mohl podívat zpět do Československé republiky „po té velké přeměně“.

 


 

Jakési uvolnění bylo cítit ve vzduchu a to jak po politické, tak i umělecké rovině. Na sklonku toho roku jsem už zpět v USA začal malovat obrazy, které jsem pro větší povědomí o mé tvorbě rozdával okruhu svých známých v uměleckých kruzích, ale také prodával do galerií. Svá některá díla jsem ovšem uchovával uložené a připravené na moji první výstavu, kterou jsem chtěl uskutečnit ve svém rodišti v Brně – Řečkovicích po mém návratu z emigrace v roce 1994. Což se také stalo.

Výstava měla úspěch, což mne utvrdilo a zároveň povzbudilo v další práci, kdy dalším logickým krokem byl pronájem ateliéru a chystání a pořádání dalších výstav.

 

  • V USA zůstala asi stovka mých tehdejších obrazů a to v různých galeriích a soukromých sbírkách.

 

Do roku 2000 následovalo dalších cca 15 výstav, jak v české republice, tak také za hranicemi. Převážně jsem však vystavoval v Belgii, Německu a v Polsku.

 

  • V současnosti jsou mé obrazy zastoupeny v soukromých sbírkách v řadě zemí, jako jsou USA, Anglie, Belgie, Německo, Polsko, Zimbabwe, v České republice a dalších zemích..   

 

Po roce 2000 jsem si začal uvědomovat, že je na čase se začít více vymezovat, hledat nový styl, nové techniky a umělecké pojetí. Cítil jsem nutkavou potřebu malbu jakoby rozvolnit, tvořit volnější kompozice – abstraktnější, aby bylo v mých obrazech z mého pohledu více místa pro fantasii a začal jsem také uvažovat o větších formátech. Tou dobou jsem také studoval duchovní vědy, což se se jednu dobu projevilo i v technice mého malování.

Za tu dobu od roku 2000 až do roku 2006 jsem vyzkoušel a uplatnil rozsáhlou paletu malířských stylů, jako kubismussurrealismus – i techniky starých mistrů. Pořád jsem však nebyl spokojen – pro malíře je nejdůležitější právě vnitřní spokojenost se svým dílem, i když používá tu nejlepší techniku a styl, který se lidem líbí..

 


 

Bylo nutno se vrátit na začátek, kdy jsem se učil od svého otce! Začátkem roku 2007 jsem si tak pronajmul velký ateliér v Brně, kde mám dostatek prostoru k tvorbě a malování i velkých obrazových formátů..A také prostor pro menší soukromou galerii.

Od této doby prozkoumávám možnosti kombinovaných technik, které je možné vidět v mých současných obrazech, viz.má galerie. Jde o kombinaci výtvarných technik jako freska, sgrafito, pastiglia, scaglia a enkaustika. Všechny tyto jednotlivé malířské postupy používám kombinovaně ve všech svých obrazech, kde tímto vziká originální dílo v kombinaci s jedinečnou technikou.

Více a více při své tvorbě cítím jakési spřátelení se s hmotou-materiálem, jakoby se obrazy formovaly samy od sebe a já se tak stal jen prostředníkem vlastní tvorby obrazu. Vytvářím jakési poorané pole, na které si budoucí majitel obrazu může svýma očima a fantasií domalovat cokoliv, co sám chce…

 

A to je také mé přání…

Antonín Stříž